Vlastní značení pro cyklotrasy jsou žluté šipky a popisy na žlutém papíru
Cyklotrasa 9 km: Od startu po cyklotrase č. 0096 přes Řeplice až na rozcestí „U mohyly“. Odtud po zelené, směr Šlechtín. Před Šlechtínem kousek po vlastním značení a opět po zelené do Bohdanče a po hlavní silnici do cíle.

Cyklotrasa 18 km: Od startu po cyklotrase č. 0096 přes Řeplice na rozcestí v lese odkud pokračujeme rovně po trase č. 0098 až do Červených Janovic -kontrola u kostela 8:00-16:00 (9,5km). Odtud po vlastním značení po cestě kolem rybníku Pohan a před Katlovem doprava kolem chat. Za tenisovými kurty doleva po zelené turistické značce. Až značka odbočí, pokračujeme rovně po vlastním značení a žluté tur. značce na rozcestí „U mohyly“. Odtud opět doprava po zelené, před Šlechtínem kousek po vlastním značení a opět po zelené přes Šlechtín do Bohdanče a po hlavní silnici do cíle.

ZAJÍMAVOSTI NA TRASE.
Bohdaneč:Palírna u rybníka zpracovávající všechny druhy ovoce.Prodávají se zde i povolení k rybaření na rybnících: Řeplickém, Pilském a Dubí, které jsou pravidelně zarybňovány mnoha druhy ryb.
Gotický kostel Zvěstování P. Marie. V podvěží renesanční figurální náhrobník s datem 1588. V jižní stěně profilovaný gotický portál. (Kostel je otevřený při jarním pochodu Ze Zbraslavic do Zruče.)
Na kopci směrem na Řeplice socha Zvěstování P. Marie.
Červené Janovice: Dříve jen Janovice(1374). Na zač. 16.st. gotická tvrz. Na konci 16.st. renesanční přestavba-základ nynějšího zámku. 1650-60 přestavba na barokní zámek. Od zač.18.st. patří Janovice Kutné Hoře a začínají se nazývat Červenými. Zámek změněn na byty a kanceláře. Při vynucené přestavbě 1918 setřen barokní ráz. Dnes škola v přírodě Prahy 10.
Na místě got. kostela sv. Martina postaven nový novorománský1909-11. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého(1755).
Katlov: Dnešní rozloha vznikla spojením rybníků Katlov a Katlůvek a odbahněním v letech 2003-4. Odbahnění a rekonstrukce hrází vyšla asi na 35 mil. kč. Rybník nemá přítok- jen dešťovou a spodní vodu z nejbližšího okolí.
Mohyla:Vznik a účel "mohyly" , lidově zvané postě hromada, zůstává záhadou. Podle neověřeného lidového podání vznikla v době Husitských válek a sloužila jako pozorovatelna a k předávání signálů.