Vlastní značení pro cyklotrasy jsou žluté šipky a popisy na žlutém papíru
Cyklorasa 27 km: Od startu po vlastním značení kolem palírny po cyklotrase č.0096 přes Řeplice (1,5km) na křižovatku tras v lese (2,9km). Odtud rovně po trase č.0098 až na silnici. Tam doprava po vlastním značení do Vickovic (6,4km) a před kapličkou doleva po polní cestě do Michalovic, kde se dáme doprava mezi ploty, rovně kolem kostela (7,9km kontrola 7:30-13:30) a na silnici doprava. Zde již jedete po trase 0097 přes Třebětín (10,6km kontrola 7:45-14:00) do Tasic (12,4km). Odtud rovně po trase 0096 přes Bělou do Jedlé(15,7km). Dále doprava! po Posázavské trase č.19. Na křižovatce za Pavlovicemi (17,7km) doprava po vlastním značení kolem Machovic a Pertoltic do Věžníkova (22,8km). Na konci Věžníkova doprava po trase 0099 přes Ostrov do Bohdanče.

ZAJÍMAVOSTI NA TRASE.
Bohdaneč: Palírna u rybníka zpracovávající všechny druhy ovoce. Prodávají se zde i povolení k lovu na rybnících: Řeplickém, Pilském a Dubí, které jsou pravidelně zarybňovány mnoha druhy ryb.
Gotický kostel Zvěstování P. Marie. V podvěží renesanční figurální náhrobník s datem 1588. V jižní stěně profilovaný gotický portál. (Kostel je otevřený při jarním pochodu Ze Zbraslavic do Zruče.)
Na kopci směrem na Řeplice socha Zvěstování P. Marie
Michalovice: zbarokizovaný raně gotický kostel sv. Matouše, před kterým stojí dřevěná zvonice.
Třebětín: pův. gotický kostel Navštívení P. Marie z 15.stol. bezslohově přestavěn. Je to jednolodní budova s čtvercovým presbytářem a pozdně gotickou hranolovou věží.
Byl zde štáb partyzánské brigády Mistr Jan Hus.
Tasice: huť Jakub z r.1796 donedávna v provozu. Byli zde natáčeni "Synové a dcery Jakuba skláře".
Bělá: vznikla ve 13. st. jako hornická osada. Stříbrné doly připomínány r.1257.
Pertoltice: Z pův. románského kostela sv. Jiří z konce 12.stol. zůstalo jádro lodi a věž. Zbytek přestavěn goticky. Socha sv.Jana Nepomuckého z 18.st. (otevřený při poch. Ze Zbraslavic do Zruče).
Ostrov: renesanční tvrz postav. koncem 16.st. (obvodové zdivo zámečku). V 17.st. upravená hrabětem Šporkem na letní zámeček. Socha sv. Jana Nepomuckého (1760) má na podstavci reliéf P. Marie.